Každá epocha zanechala v dějinách Jordánska své jedinečné stopy. Vedle míst spojených se starozákonními a novozákonními příběhy se zde setkáváme s jedinečnými památkami antiky (Jerash, Ammán a zejména Petra), raného křesťanství (Madaba), křižácké epochy (Karak, Montreal) a samozřejmě islámské arabské kultury (unikátní umájjovské „pouštní zámky“). Jedinečným dojmem působí na návštěvníky spojení monumentální architektury a přírodního prostředí, charakterizovaného nejen skalami a pískem, ale na severu a v údolí Jordánu též rozlehlými palmovými háji a úrodnou krajinou. Program připravil prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D., specialista v oboru výtvarného umění a kulturní historie 16.–19. století.
Někdejší země biblických Kananejců a Amorejců je na západě ohraničena Mrtvým mořem a řekou Jordánem, zatímco dále na východ se rozkládá nekonečná arabská poušť a na jihu její břehy omývá Rudé moře. Přestože dnešní Hášimovské království Jordánsko, jak zní oficiální název státu, oficiálně vzniklo až v roce 1950, dějiny této oblasti jsou nesmírně dlouhé a bohaté. Po semitských kmenech známých ze Starého Zákona zde vládli Féničané, jež vystřídali řečtí Ptolemaiovci a Seleukovci, Nabatejci a posléze Římané. Rozdělením starověké římské říše připadla historická Palestina včetně dnešního Jordánska pod panství Byzance, které dodnes připomínají četné ortodoxní chrámy a kláštery. V sedmém století se celé oblasti zmocnili Arabové, které po dalších třech stoletích vystřídali seldžučtí Turci. Proti nim směřovali své výpravy křižáci, kteří na určitou dobu ovládli i zemi na východ od Jordánu a zbudovali si zde mohutné gotické hrady. V raném novověku se stala Palestina součástí obrovské Osmanské říše, na jejíchž troskách po roce 1918 vznikly z vůle evropských mocností nové arabské státy.
Program zájezdu:
V neděli 17. května sraz účastníků ve 12.45 hodin v odletové hale Letiště Václava Havla (spojovací chodba mezi Terminály 1 a 2, pult pro cestovní kanceláře vedle chodu J), odlet pravidelnou linkou Turkish Airlines přes Istambul. Předpokládaný přílet do Ammánu ve 21.20 hodin, transfer do čtyřhvězdičkového hotelu, ubytování, večeře a nocleh.
V pondělí 18. května: Ammán a pouštní zámky Snídaně v hotelu v Ammánu, poté odjezd do východní pouště na prohlídku tzv. pouštních zámků, jedinečných památek z doby umájjovské dynastie (7.-8. století). Kasr el-Charanech je nejzachovalejší z jordánských pouštních staveb. Jde o budovu v přísném pevnostním stylu kolem čtyřúhelného dvora se zachovaným architektonickým dekorem. Kusajr Amra představuje nejslavnější umájjovskou památku v Jordánsku. Zachovala se budova s trůnním sálem a alkovnou, na niž navazují malé lázně v římském stylu. Bohatá fresková figurální výzdoba s alegorickými náměty a s výjevy z dvorského života je v kontextu raného islámského umění zcela unikátní a nabízí jedinečné svědectví o uvolněné kulturní atmosféře pouštních letohrádků, vzdálených od oficiálního sídla chalífy v Damašku. Amru objevil v roce 1898 moravský arabista Alois Musil. Kasr el-Azrak v rozlehlé oáze je římského původu. První kastel vznikl na tomto místě v dobách tetrarchie (přelom 3./4. stol. n. l.). V 8. století zde vybudovali Umájjovci lovecký letohrádek, z něhož se později stal muslimský vojenský tábor. Naposledy plnil Azrak vojenskou funkci v době arabského povstání za první světové války, kdy zde dočasně sídlil štáb T. E. Lawrence. Odpoledne prohlídka staréhoAMMÁNU. Hornatá oblast dnešní jordánské metropole byla osídlena již v době kamenné, v 10. století př. n. l. dobyli město zvané tehdy Rabbath Ammon na Amonitech izraelští králové Saul a David. V helénistické epoše je nechal přebudovat egyptský vládce Ptolemaios II. a nazval je Philadelphia. Z římské epochy se dodnes částečně dochovalo monumentální divadlo. V jeho blízkosti se nalézá ještě menší scéna, odeion, zbytky římského fóra a reprezentativní veřejná kašna, nympheion. Večeře a nocleh v hotelu v Ammánu.
V úterý 19. května: Hrad Ajlun a antické město Gerasa Snídaně v hotelu v Ammánu, poté návštěva hradu Ajlun. Pevnost Ajlun (Kalaát er Rabat) vybudoval v letech 1184-1185 na ruinách křesťanského kláštera emír Usama jako opěrný bod Arabů proti křižákům. Areál byl následně dobudován a rozšířen počátkem 13. století a znovu v raném novověku. Impozantní zříceniny dávají dodnes představu o podobě arabského středověkého hradu, odlišného od soudobých „franckých“ pevností. Antická Gerasa (Jerash) je nejlépe zachovanou památkou svého druhu na Blízkém Východě. Město bylo založeno ve 4. století př. n. l. a vrcholného rozkvětu dosáhlo za vlády římských císařů. Jeho věhlas a výstavnost dodnes připomínají brány a tetrapylony, zbytky oválného fóra lemovaného velkolepým sloupořadím, hipodromu, dvou divadel a dvou lázní, chrámových komplexů zasvěcených Diovi a Artemidě a četných dalších veřejných budov. Pozdější dějiny místa připomínají pozůstatky byzantských kostelů (sv. Damiana, Genesia, Petra a Pavla, Prokopa aj.) a rovněž synagoga a umájjovská mešita. V odpoledních hodinách prohlídka citadely v Ammánu (Qalat). Jde o soubor kulturních vrstev od doby bronzové přes zbytky staveb z antické a byzantské doby až po pozůstatky impozantního umájjovského palácového komplexu. Součástí areálu je rovněž Archeologické muzeum vystavující světoznámé nálezy z Jericha a neolitické hliněné plastiky. Večeře a nocleh v hotelu ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Ammánu.
Ve středu 20. května: Madaba, Jordán a Mrtvé moře Snídaně v hotelu v Ammánu, poté odjezd do města Madaby, ležícího na tzv Královské cestě spojující Arabský poloostrov s pobřežím Rudého moře. Zdejší řecký ortodoxní kostel sv. Jiří chová slavnou (a často reprodukovanou) mozaikovou mapu ze 6. století s vyobrazením Horního Egypta a syropalestinské oblasti včetně Jeruzaléma, Mrtvého moře a údolí Jordánu. Hora Nebo je známá ze Starého Zákona jako vrch, na nějž vystoupil Mojžíš, aby před svou smrtí zhlédl zaslíbenou zemi, do níž mu nebylo dáno vstoupit. Z vrcholu je skutečně možno vidět údolí Jordánu, Mrtvé moře, Jericho a Judskou vysočinu v Izraeli. V klidném a tichém areálu se nalézají zbytky byzantských kostelů a kláštera Syagha s malým muzeem a úchvatnými mozaikami ze 6. století. Cesta do údolí biblické řeky Jordánu a dále do prolákliny Mrtvého moře, nejníže položeného místa na planetě. Odpočinek s možností koupání v tomto největším slaném jezeře na světě. Večeře a nocleh v hotelu ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Ammánu.
Ve čtvrtek 21. května: Přes křižácké hrady do Petry Snídaně v hotelu v Ammánu a poté návštěva hradu Karak. Rozsáhlý hrad Karak vybudovali křižáci ve 12. století. Jde o velmi dobře zachovaný pevnostní komplex s masivním bergfrídem, strážní věží, kaplí, rytířskými sály a stájemi. Poněkud menší, ale neméně zajímavý je Šobak s malebnými zbytky hradu Montreal, vybudovaného za křižáckého jeruzalémského krále Balduina I. v roce 1115. Pevnost dobyl roku 1189 sultán Saladin, ale ve 14. století ji obnovili mamlúčtí vládci. Večeře a nocleh ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Petře.
V pátek 22. května: Skalní město Petra Snídaně v hotelu v Petře, poté celodenní program ve městě PETRA. Jde o nejnavštěvovanější památku Jordánska (zapsanou na listině světového kulturního dědictví UNESCO) a zřejmě nejmalebnější pouštní ruiny na světě, jejichž unikátní charakter určuje kombinace monumentálních skalních architektur a načervenalých skal. Většina dochovaných staveb pochází z prvních století před naším letopočtem a po něm, kdy město, ležící na důležité křižovatce karavanních cest, zažívalo svůj vrcholný rozkvět pod vládou nabatejských králů. Vstup do vlastního komplexu střeží tzv. Pokladnice (al-Chazne), ve skutečnosti hrobka, jejíž průčelí v sobě kombinuje prvky klasického antického a orientálního tvarosloví (stavba je známá mj. z hollywoodského filmu Indiana Jones a poslední křížová výprava). Další okázalé hroby byly vytesány do stěny přilehlého skalního výběžku, pod nímž leží zbytky někdejšího divadla. Západně odtud se nalézá centrum vlastního města s troskami paláců, chrámů, lázní, triumfálního oblouku a nymfea. Na jih od divadla se rozkládá vyvýšený Posvátný okrsek, jemuž vévodí Akropole s tzv. kolumbáriem, zbytky edomské osady a umělecky bohatě zdobenou Hadí hrobkou. Dále k severozápadu je možno podniknout poměrně náročný výstup (200 m převýšení) k tzv. Klášteru (ad-Dér), původně hrobce krále Obody I. z 1. století př. n. l. Odtud se otevírá velkolepý pohled do Wadi Araba, prolákliny táhnoucí se v délce 160 km od Mrtvého k Rudému moři. Večeře a nocleh ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Petře.
V sobotu 23. května: Po stopách Lawrence z Arábie Snídaně v hotelu v Petře, poté prohlídka tzv. Malé Petry, která byla karavanní stanicí a obchodním předměstím nabatejské metropole. Zachovaly se zde hostince, obchody a obytné domy s unikátní freskovou výzdobou. Po příjezdu do Wadi-Rum výlet v safari džípech do pouštního údolí, zde oběd. Jde o někdejší mořské dno, kde z písku vyrůstají bizarní načervenalé a černé skalní útvary. Oblast je proslulá jako základna nepravidelných ozbrojených jednotek, které zde roku 1917 shromáždil anglický důstojník a arabista T. E. Lawrence k útokům na osmanské vojenské cíle. Dominantní skalní útvaru nazývají beduíni Sedm sloupů moudrosti podle Lawrencovy slavné knihy pamětí. Večeře a nocleh v pouštním kempu ve Wadi-Rum.
V neděli 24. května: Wadi-Rum a odlet Snídaně v pouštním kempu ve Wadi-Rum (možnost přivstat si a pozorovat východ slunce nad pouští). Transfer na letiště v Ammánu a odlet do Prahy. Předpokládaný přílet do Prahy v 18.25 hodin
Cena zájezdu 54 960 Kč pro členy Uměleckého klubu, Klubu přátel GHMP, Klubu přátel Stavitelů katedrál a Klubu Academia zahrnuje letenku včetně tax do Ammánu a zpět (pravidelná linka letecké společnosti Turkisch Airlines), letenka zahrnuje 1 zavazadlo na odbavení do nákladového prostoru do 30kg, jedno příruční zavazadlo do 8kg nepřesahující rozměry 56 x 45 x 25 cm, odbavení na odbavovací přepážce a základní studené nápoje během letu; veškeré náklady spojené s autobusovou přepravou v Jordánsku, jordánského místního průvodce v angličtině, arabského průvodce hovořícího česky, který bude cestovat společně se skupinou rovnou z Prahy, 4x ubytování ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Ammánu s polopenzí, 2x ubytování s polopenzí ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Petře, 1x ubytování v kempu ve Wadi Rum s polopenzí, 1x oběd ve Wadi Rum (pokoj pro 2 osoby s koupelnou a WC); dále je v ceně zahrnuto jordánské vízum, zdravotní a cestovní pojištění; osobní audio-guide systém a výklad historika umění. Pojištění storna zájezdu lze sjednat za příplatek 940 Kč (limit plnění 40 000 Kč). Vstupné nutno uhradit z vlastních prostředků (doporučená částka včetně osobní útraty je 100 USD). Příplatek za jednolůžkový pokoj činí 7 300 Kč. Cena nezahrnuje částku za místní MHD a místní taxy. Částku na spropitné za služby a za rezervované vstupy 270 USD/osoba – vybere průvodce na srazu na letišti. Zájezd je koncipován pro 23 účastníků.
Změna posloupnosti programu při zachování jeho obsahu vyhrazena.
Pětidenní poznávací zájezd vás zavede do srdce severního Německa, kde se snoubí bohatá historie, fascinující architektura a dechberoucí přírodní scenérie. Navštívíme slavná hanzovní města Magdeburg, Lübeck, Wismar a Stralsund, jejichž gotické radnice, kostely a městské brány vyprávějí příběhy středověkého obchodu a kultury. V Hamburku nás čeká nejen prohlídka památek, ale i výjimečná výstava „Flow of Paint = Flow of Life“, která propojuje díla Marie Lassnig a Edvarda Muncha. Na ostrově Rujána se projdeme po křídových útesech národního parku Jasmund a užijeme si mořskou atmosféru přístavního města Sassnitz. Každý den nabídne kombinaci kulturních zážitků, architektonických skvostů a přírodních krás. Závěr exkurze bude patřit romantickému Quedlinburgu, městu hrázděných domů a románského dómu sv. Serváce. Zájezd je ideální pro milovníky dějin, umění i přírody, kteří touží poznat sever Německa v celé jeho rozmanitosti.
Zájezd koncipovala PhDr. Helena Chalupová, Ph.D. et Ph.D.
Program zájezdu:
Středa 8. dubna
Odjezd z Prahy v 6.00 hod. z parkoviště na magistrále proti Hlavnímu nádraží Praha ve směru na Brno (strana u prosklených tubusů).
Dopoledne začne prohlídka Magdeburgu na historickém Starém trhu, kde se nachází proslulý Magdeburský jezdec. Následovat bude premonstrátský klášter Panny Marie, který patří k nejvýznamnějším románským památkám v celém Německu. Jen pár minut chůze od kláštera se nachází majestátní Magdeburský dóm – nejstarší gotická katedrála v Německu s nádherným interiérem, vitrážemi a hrobkou císaře Oty I., zakladatele Svaté říše římské. Poté si prohlédneme Bastion Cleve – dochované zbytky původně středověké pevnosti. Zastavíme se také u Zelené citadely od Friedensreicha Hundertwassera, projdeme jejími barevnými chodbami, podíváme se na zlaté kopule a zelené střechy.
Večer ubytování v pětihvězdičkovém hotelu přímo u hradeb historického centra Lübecku.
Čtvrtek 9. dubna
V Hamburku shlédneme výstavu věnovanou rakouské malířce Marii Lassnig (1919–2014) a norskému expresionistovi Edvardu Munchovi (1863–1944). Oba se ve svých dílech věnují hlubokým lidským emocím – smutku, strachu, radosti i bolesti – a zároveň zkoumají vnitřní prožitky a vnímání. V takovéto podobě se oba ve výstavní síni potkávají poprvé. Výstava „Flow of Paint = Flow of Life“ propojuje jejich osobitý přístup k barvě, expresivnímu štětci a svobodné malířské technice.
Ve městě se projdeme čtvrtí Jungfernstieg, dále ke kostelu sv. Petra, nejstaršímu kostelu v Hamburku, i kostelu sv. Jakuba, který ukrývá jedny z největších barokních varhan v Evropě. Prohlédneme si hamburskou radnici, jednu z nejkrásnějších v Německu, i historickou čtvrť Deichstraße, ve které se zachovaly nejstarší měšťanské domy Hamburku. V úzkých uličkách si představíme život v přístavním městě v 17. století. Navštívíme také Speicherstadt, největší komplex skladových budov na světě, který je zapsán na seznamu UNESCO. Mezi jeho cihlovými budovami nad kanály se nachází např. Muzeum koření nebo Miniatur Wunderland. Poté přejdeme do moderní čtvrti HafenCity a vystoupáme na vyhlídkovou terasu Elbphilharmonie, která nabízí panoramatický pohled na přístav a město.
Večer ubytování v pětihvězdičkovém hotelu přímo u hradeb historického centra Lübecku.
Pátek 10. dubna
Prohlídku Lübecku zahájíme u ikonické Holštýnské brány, jedné z nejznámějších památek města. Poté se projdeme podél řeky Trave k nedalekým Skladům soli, historickým cihlovým budovám z 16. století, které kdysi sloužily k uchovávání soli – tehdy velmi cenné komodity. Zastavíme se na náměstí Marktplatz, kde si prohlédneme nádhernou Lübeckou radnici, jednu z největších gotických radnic v Německu se zdobenými fasádami, a nahlédneme i do nádvoří. Hned za radnicí navštívíme kostel Panny Marie, monumentální gotickou stavbu se dvěma věžemi, která je symbolem hanzovního bohatství města. Uvnitř si prohlédneme slavné vitráže a pozůstatky zničeného zvonu jako památku na bombardování za druhé světové války. Ve čtvrti Koberg, zachovalé části Starého města z 13. století, se podíváme na Špitál sv. Ducha, jednu z nejstarších sociálních institucí v Evropě. Navštívíme také kostel sv. Jakuba s památníkem obětem námořních katastrof.
Odpoledne ve Wismaru zahájíme u Wassertoru, poslední dochované městské brány, která kdysi sloužila jako vstup z přístavu do města. Prohlédneme si její cihlovou gotickou architekturu a zamíříme ke kostelu sv. Mikuláše, který přežil bombardování během druhé světové války. Uvnitř nás ohromí vysoké klenby a bohatě zdobený oltář s Madonou a dítětem z roku 1420. Projdeme se starým městem Wismaru a mj. se zastavíme u Wasserkunst, nádherné renesanční kašny dovezené z Nizozemska v roce 1602. Poté se vydáme k Fürstenhofu, renesančnímu paláci z 16. století, který kdysi sloužil jako sídlo vévodů. Prohlédneme si jeho elegantní fasádu a nádvoří. Odpoledne zakončíme procházkou podél starého hanzovního přístavu, kde můžeme pozorovat lodě, dřevěná mola a historické sklady.
Večer ubytování v pětihvězdičkovém hotelu přímo u hradeb historického centra Lübecku.
Sobota 11. dubna
Čtvrtý den začneme ve Stralsundu, starobylém hanzovním městě na pobřeží Baltského moře. Jeho dějiny se datují od roku 1234. Už krátce po svém založení díky výhodné poloze u mělčin bohatých na ryby začalo město bohatnout a brzy se stalo významným centrem rybářství a obchodu. Procházku zahájíme u kláštera sv. Kateřiny, krásné ukázky místní cihlové gotiky. Následně dojdeme ke kostelu sv. Mikuláše, jedné z nejstarších gotických staveb v severním Německu, a následně se přesuneme na Alter Markt, kde nás uchvátí cihlová radnice s bohatě členěnou fasádou a okolní patricijské domy s barevnými štíty. Projdeme se také podél přístavní promenády, kde uvidíme historickou školní loď Gorch Fock I a užijeme si výhled na Rujánský most. Zájemci se mohou podívat do Ozeanea, fascinujícího mořského muzea, ve kterém se nachází např. obří akvária s rybami z Baltského moře, realistické modely velryb a interaktivní výstavy o oceánech.
Odpoledne se přesuneme na ostrov Rujána, do přímořského města Sassnitz, které je vstupní branou do národního parku Jasmund. Naši procházku po Sassnitzu zahájíme u přístavu, kde se projdeme po dlouhém molu s výhledem na Baltské moře. Budeme pozorovat rybářské lodě, poslouchat křik racků a užívat si mořský vánek. Z mola se vydáme k Sassnitzké pěší lávce, elegantnímu mostu, který nás zavede z přístavu do horní části města. Během výstupu se nám otevřou krásné výhledy na moře, přístav a okolní krajinu. Poté navštívíme kostel sv. Jana, klidné místo s jednoduchou architekturou, které připomíná duchovní tradici tohoto přímořského města. V nedaleké Ruegen Galerie si mohou zájemci prohlédnout místní umění a suvenýry, které odrážejí přírodní krásy ostrova.
Večer ubytování v pětihvězdičkovém hotelu přímo u hradeb historického centra Lübecku.
Neděle 12. dubna
Odjezd do Prahy. Cestou se zastavíme v Quedlinburgu. Budeme se toulat dlážděnými uličkami lemovanými více než dvěma tisíci hrázděnými domy, z nichž mnohé pocházejí ze 14. až 18. století. Zastavíme se u Schuhhofu, malebného zákoutí s barevnými fasádami, a projdeme se po Wordgasse, jedné z nejromantičtějších ulic tohoto města. Z náměstí vystoupáme na zámecký vrch, kde nás čeká kolegiátní kostel sv. Serváce – mistrovské dílo románské architektury. Uvnitř si prohlédneme slavnou pokladnici s relikviářem sv. Serváce a dalšími středověkými artefakty.
Příjezd do Prahy kolem 23:30 hod. dle průjezdnosti silnic.
Cena 17 830 Kč pro členy Uměleckého klubu, Klubu přátel GHMP, Klubu Academia a Klubu přátel Stavitelů katedrál, pro ostatní zájemce 18 330 Kč. Cena zahrnuje dopravu zahraničním autobusem, 4x ubytování v pětihvězdičkovém hotelu se snídaní v centru Lübecku (pokoj pro 2 osoby s koupelnou a WC; příplatek za jednolůžkový pokoj činí 6 140 Kč). Dále je v ceně zahrnuto kompletní zdravotní a cestovní pojištění, odborný výklad a osobní audio-guide systém. Pojištění storna zájezdu lze sjednat za příplatek 290 Kč; vstupné do objektů, muzeí a galerií nutno uhradit z vlastních prostředků. Náklady na vstupy jsou 60 eur.
Zatímco naše první marocká cesta vedla především za uměleckými poklady královských měst, nová nabídka zahrnuje především turisticky méně frekventovaný, ale tím zajímavější svět jižního Maroka, jehož společnost i kultura jsou výrazně odlišné a charakterizuje je především vliv berberského etnika.
Program připravil prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D., specialista v oboru výtvarného umění a kulturní historie 16.–19. století.
Na „Dalekém jihu“, v horských polohách Atlasu a na západním předpolí Sahary, nenalezneme rozsáhlé mešity s jejich minarety, středověká arabská města s medresami, hrobkami a paláci, či okázalé intervence francouzské koloniální architektury. Jestliže na atlantickém pobřeží zůstávají dodnes patrné stopy portugalského panství, vnitrozemí zůstává zemí Berberů, v níž islám dodnes působí jen jako vnější slupka pokrývající autentický, historicky hluboko ukotvený svět původních obyvatel Maghrebu. Život i umění tu mnohem více závisí na přírodních podmínkách. Je to země klanových hradů, kaseb, rozsáhlých rodinných rezidencí, tighremtů, a opevněných klanových vesnic, kasrů. Země překvapivě úrodná i divoce krásná. Architektonické památky zde promlouvají k poutníkovi jinou, možná drsnější řečí nežli ve Fezu či v Rabatu. V tom ale současně tkví jejich půvab i jejich opravdovost.
Oblast severozápadní Afriky, známá jako Maghreb, se vyznačuje dlouhými a pozoruhodnými kulturními dějinami. Nejstaršími známými uměleckými památkami v dnešním Maroku jsou impozantní megalitické stavby z doby kolem roku 3000 př. n. l. Od konce 2. tisíciletí předkřesťanské éry ovládali tuto část Afriky Féničané a posléze Kartaginci. Úpadek kartaginské moci během punských válek umožnil vznik polosamostatného království Mauretánie (cca 250 př. n. l. – 40 n. l.), jehož vládnoucí elity postupně přejaly vyspělou římskou kulturu. Roku 42 n. l. dal císař Claudius zřídit v této oblasti dvě nové provincie, Mauretánii Caesarijskou s centrem v Julii Caesarii (dnes Cherchel v Alžírsku) a Mauretánii Tingiskou, jejímž hlavním městem se stal dnešní Tanger. Ve stínu dominantní římské civilizace se postupně hlásila o slovo i svébytná berberská kultura.
V 7. až 8. století ovládli celou oblast islámští nájezdníci. Arabové zde nedokázali vytvořit silný centralizovaný stát; jednotlivé oblasti spravovali místní vojenští vládci, neustále znepokojovaní nájezdy Berberů. Právě kombinace arabských a berberských prvků představuje důležitý identifikační znak kultury současného Maroka. Je však třeba přihlédnout i k tomu, že marocké dějiny se až do sklonku 15. století odehrávaly v těsném spojení s dějinami muslimy ovládaného Iberského poloostrova. Andaluské vlivy zůstávají v umění severní Afriky trvale přítomné, stejně jako nikdy nevymizela arabská komponenta z kultury dnešního Španělska. Během necelého tisíciletí se na území dnešního Maroka vystřídalo osm, respektive devět vládnoucích islámských dynastií: Idrísovci (786–921), Fátimovci a Umájovci (921–1061), Almorávidé (1061–1147), Almohadové (1147–1269), Merinidovci (1269–1465), Wattasidovci (1465–1564), Sádijci (1554–1667) a konečně Alawité. Od 15. století začali na pobřeží zakládat své opevněné osady Portugalci. V roce 1912 se Maroko stalo francouzským protektorátem, nezávislost získalo roku 1956.
Program zájezdu:
Čtvrtek 19. března
Přílet do Marrákeše a cesta na pobřeží Atlantiku
Ve čtvtek 19.března v 05:15 hodin sraz účastníků na letišti Václava Havla v Praze, odletová hala (spojovací chodba mezi Terminály 1 a 2, pult pro cestovní kanceláře vedle chodu J, kde bude čekat zástupce cestovní kanceláře s informační cedulí UMĚLECKÝ KLUB). Odlet z Prahy pravidelnou linkou Air France přes Paříž. Přílet do Marrákeše. Po odbavení transfer autobusem do Essaouiry.
Essaouira je považována za nejkrásnější atlantické letovisko Maroka, současně plní úlohu významného rybářského přístavu. Již Féničané objevili a využívali bohaté kolonie ostranek a nachovců na zdejších ostrůvcích. Poptávka po mimořádně drahém a vzácném zdroji purpurového barviva vedla mauretánského krále Jubu II. k vybudování manufaktury, jejíž pozůstatky se dochovaly.
Novodobá historie Essaouiry či Mogadoru se začala psát v roce 1506, kdy tu vybudovali opevněný obchodní přístav Portugalci. Místo později přešlo pod vládu sádijského sultána, stalo se jedním z center státem podporovaného pirátství a po roce 1760 bylo důkladně přebudováno podle projektů evropských architektů. Následkem uzavření přístavu v Agadiru (1765) převzala Essaouira úlohu nejvýznamnějšího střediska dálkového karavanního obchodu na této části atlantického pobřeží. V téže době se zde usídlilo množství maghrebských Židů.
Večeře a nocleh ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Essaouiře.
Pátek 20. března
Podél Atlantiku na „Daleký jih“
Po snídani v hotelu v Essaouiře prohlídka mediny, historického jádra města, zapsaného na seznamu světového dědictví UNESCO. Vstup střeží několik majestátních bran s bastiony. Původní hradby se zachovaly v malebné přístavní čtvrti (Scala du Port) a v západní části starého města (Scala de la Kasbah). Dvě hlavní ulice procházejí množstvím trhů (súků), z nichž asi nejzajímavější je Tesařské tržiště, nabízející nepřeberné bohatství rukodělných výrobků ze dřeva. V blízkosti někdejší celnice se dodnes konají každodenní dražby ulovených ryb. Pozoruhodně utvářené průčelí Velké mešity je jednou z ikon Essaouiry.
Rybářská vesnice Tagazut si navzdory oblibě mezi alternativními turisty, zejména příslušníky hnutí hippies, dokázala uchovat idylický charakter; nedostatek sladké vody v těchto místech zabraňuje prozatím stavbě velkých hotelů. Atmosféru historické berberské pobřežní enklávy dotvářejí shluky bělostných domků a pestré rybářské loďky.
Agadir vděčí za svůj vznik Portugalcům, kteří tu roku 1505 založili pevnost nazvanou Santa Cruz de Aguer. Ta se stala opěrným bodem pro portugalské lodě mířící podél pobřeží až do vzdálené Indie. V roce 1541 dobyl Agadir sádiovský sultán Mohammed ech Šejk a učinil z něj významné centrum obchodu se zlatem a otroky z černé Afriky a rovněž se zemědělskými plodinami, na prvním místě s cukrovou třtinou. Roku 1765 však byl přístav kvůli nepokojům vyvolaným místním berberským obyvatelstvem uzavřen postupně upadal do bezvýznamnosti.
Nový rozvoj přinesla koloniální éra, během níž se město stalo dějištěm německo-francouzského a částečně i španělského mocenského soupeření. Událost známá jako „Skok Pantera do Agadiru“, tj. vplutí německého dělového člunu SMS Panther do zdejšího přístavu (1. 7. 1911), vyvolala tzv. Druhou marockou krizi a eskalovala mezinárodní napětí v předvečer první světové války.
V noci na 29. února 1960 zničilo Agadir rozsáhlé zemětřesení. O život přišlo na 15 000 lidí, tj. třetina veškerého obyvatelstva, zničeno bylo na 3600 budov. Mladý král Hasan II. dal vzápětí popud k vybudování nového města, které se mělo stát urbanistickou vizitkou nezávislého Maroka. Z původní zástavby se dochovaly pouze zříceniny citadely (kasby), vybudované Sádiovci v 16. století. Nabízí se odtud působivý pohled na nový Agadir.
Večeře a nocleh ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Agadiru.
Sobota 21. března
Do srdce Antiatlasu
Snídaně v hotelu v Agadiru, poté podle časových možností prohlídka města.
Cesta do vnitrozemí vede planinou kolem řeky Souss, úrodnou rovinou s proslulými mandlovými háji. V okolí přehrady M’zal, situované do údolí v západním pásmu Antiatlasu, se nabízí řada nádherných výhledů. Oblast je domovem berberského kmene Ammelů, jehož příslušníci jsou zdatnými zemědělci. Háje datlových palem tu nalézáme i v nadmořských výškách přes tisíc metrů. Městečka a vesnice tu připomínají sídla v oázách; domy vynikají charakteristickou růžovou, červenou a okrovou barevností.
Kasba Tizurgan je starobylá mohutná berberská sýpka ležící na vrcholu jednoho z kopců. Vzhledem k relativní odlehlosti těchto končin si zdejší obyvatelstvo uchovalo mnoho z tradičního způsobu života. Berbeři tu jsou dodnes často polokočovníky, kteří se část roku pohybují za svými stády. Obdělávání půdy v hornatém terénu znesnadňují časté eroze, proto se na svazích budují terasy, které zabraňují sesuvům. Regionálním centrem je městečko Tafraut. Zde se lze dosud setkat s tradičními berberskými stavbami. Na rozdíl od jiných částí Maroka nejsou příbytky Berberů z jazykové skupiny Šelha soustředěny kolem ústředního dvora. Převládají masivní, nejčastěji trojpodlažní kamenné stavby kubického tvaru s plochou střechou, jejichž fasády místy zdobí pravoúhlé a trojúhelníkové motivy vytvářené z proložených plochých kamenů; původně šlo o ochranu před zlými silami.
Nad Tafrautem vysoko ční tzv. Malované skály, hřeben Džebel Lekst, masiv z narůžovělé žuly, který doslova vyrůstá z drolivého pískovce.
Večeře a nocleh ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Tafrautu.
Neděle 22. března
Vysokým Atlasem k branám Sahary
Snídaně v hotelu v Tafrautu, poté celodenní přejezd do Zagory.
Během dlouhé cesty severovýchodním směrem přejedeme z masivu Antiatlasu do Vysokého Atlasu. Po cestě se podle časových možností zastavíme v Taliouinu, místě známém jako středisko produkce marockého šafránu, nazývaného zde „červeným zlatem“. Naše pozornost bude patřit také Taznachtu, sídlu proslaveného trhu s berberskými koberci.
Zagora, nazývaná „Branou Sahary“, byla kdysi významnou křižovatkou karavanních cest (pouť do Timbuktu odtud trvala pouhých 52 dnů). V 11. století tu Almorávidé založili pevnost, jejíž zbytky se dochovaly na kopci nad městem.
Večeře a nocleh ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Zagoře.
Pondělí 23. března
Sahara: krajinou skal, kaňonů a oáz
Snídaně v hotelu v Zagoře.
Cestu na sever, která vede scénickou kamenitou pouští, lemují výšinné pevnosti, kasby. Střežily někdejší karavanní cesty spojující atlantické a středomořské pobřeží se subsaharskou Afrikou.
Džebel Saghro je skalní masiv s charakteristickými stolovými horami. Geologické podmínky spolu s půvabem místní přírody daly oblasti přezdívku „Marocké Monument Valley„. Cenné jsou zdejší paleontologické i archeologické nálezy; historická kulturní krajina v předpolí Sahary byla osídlena a obdělávána už v pravěku. Vedle zbytků sídel se na některých místech dochovaly i skalní kresby zobrazující gazely a pštrosy.
Naše další cesta povede oázami s rozsáhlými háji datlových palem k soutěsce Todra, představující jednu z největších přírodních zajímavostí jižního Maroka. Stejnojmenná řeka tu v průběhu stamilionů let vyhloubila průrvu napříč Vysokým Atlasem, kterou každé jaro odtéká množství vody z tajícího sněhu na vrcholcích. Skalní stěny se nad hladinou řeky tyčí do výše 400 metrů a v nejužším místě je od sebe dělí zhruba deset metrů.
Tinerhir leží ve výšce 1300 metrů nad mořem. Ve zdejší oáze, jíž vévodí zbytky staré kasby, se dochovaly původní berberské domy vybudované z hlíny. Jsou prosté jakéhokoliv dekoru a vyznačují se strohými tvary a takřka pevnostním charakterem. Tinerhir byl jedním z center mocného berberského klanu Glawa a dnes se zde vyrábí a prodávají zejména zlaté šperky.
Večeře a nocleh ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Tinerhiru.
Úterý 24. března
Cestou tisíce kaseb
Po snídani v hotelu v Tinerhiru odjezd do údolí řeky Dadès a dále mimořádně působivou krajinou. Budeme se pohybovat v nadmořské výši kolem 1700 metrů, v kraji charakteristických ksarů, opevněných hliněných vesnic, které této trase propůjčily jméno Cesta tisíce kaseb. Tato sídla, z nichž nejznámější je Ait Arbi, dokonale souzní s přírodou. Nad plochými střechami okrově zbarvených domů se tyčí hranaté, vzhůru se zužující věže, ne nepodobné věžím středověkých katedrál.
Rovněž řeka Dadès vytvořila hluboký kaňon. Dochovalo se v něm několik vesnic s původní zástavbou, osídlených příslušníky polonomádských berberských kmenů Haddidou a Merghad. Hlavním stavebním materiálem je zde kámen, hlína se užívá jen k povrchovým úpravám stěn a jako střešní krytina. Kamenné desky v nárožích střech mají ochraňovat obyvatele před silami temnot.
Boumalne je regionální centrum při vstupu do soutěsky řeky Dadès, známé pěstováním růží a výrobou parfémů. Vyznačuje se rovněž osobitou historickou architekturou. Zdejší domy, vystavěné ze směsi dusané hlíny a drobného kameniva, dosahují mimořádných rozměrů a připomínají paláce či malé hrady. Jednotlivé obytné komplexy (tighremty) nejsou samostatně opevněné, ale k jejich pevnostnímu vzhledu přispívají masivní nárožní věže.
Večeře a nocleh ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Boumalne.
Středa 25. března
Z pouště do Marrákeše cestou berberských pevností
Snídaně v hotelu v Boumalne, odjezd jihozápadním směrem.
Řeka Draâ, důležitá trasa obchodních karavan a současně tepna velmi úrodného kraje, byla známá již starým Řekům pod jménem Darados. Draâ je nejdelší řekou Maroka (1150 km). Poměrně dlouhou cestu jejím údolím zpestří pohledy na úchvatnou krajinu a pitoreskní berberské vesnice.
Skura stojí za návštěvu kvůli své monumentální kasbě, rezidenčnímu komplexu, který navzdory svému archaickému vzezření vznikl až ve 20. století. Vybudoval jej mocný berberský šejch El Glawí, který se na čas stal, díky obratné kolaboraci s Francouzi, faktickým vládcem jižního Maroka. Kasbu posléze propůjčil jako oficiální sídlo jednomu ze svých místodržících (kalifů). Rozsáhlý areál obehnaný zdí zahrnuje vedle zbytků starších staveb také zahradu, lázně, stáje a rozsáhlá vnitřní nádvoří. Stavebním materiálem je tradiční hlína doplněná drobným kamenivem. V architektonickém dekoru se vedle tradičních berberských motivů objevují i netypické prvky, například slepé oblouky, které se vyskytují spíše na stavbách v severním Maroku.
Warzazát, dávná křižovatka karavanních cest a později posádkové město Cizinecké legie, je dnes známé jako centrum marockého filmového průmyslu, především díky atraktivním lokacím, které je obklopují. Nejvýznamnější památku představuje Kasba Taurirt, hlavní rezidence El Glawího. Obrovský rezidenční komplex z dusané hlíny je po architektonické stránce kombinací tradičních berberských motivů a Evropou ovlivněných prvků, jako jsou třeba nezvykle velká okna a arkýře.
Ksar Ait Benhaddou je zřejmě nejčastěji fotografovanou a filmovanou stavební památkou jižního Maroka. „Zahrál“ si mimo jiné v Lawrencovi z Arábie, Gladiátorovi, či ve Hře o trůny. Pitoreskní shluk obytných komplexů (tighremtů), jemuž dominuje kasba z 18. století, doplňují některé nepůvodní prvky, například obrovitá vstupní brána byla postavena pro potřebu produkce filmu Honba za diamantem, aby skrze ni mohl proletět Michael Douglas s letadlem. Přesto si tato drůza lidských sídel, která je součástí světového kulturního dědictví UNESCO a postupně se restauruje, zasluhuje pozornost. Jde o starou sídelní strukturu, která vyrůstala postupně. Největší a nejzdobnější tighremty, opatřené nárožními věžemi s bohatým dekorem, stojí po obvodu ksaru, vznikly tedy nejpozději. Neuspořádané půdorysné schéma je dědictvím urbanismu charakteristického pro horské oblasti. Vzhledem k chladnému klimatu postrádají domy stinné vnitřní dvory, známé z městských rijádů. Masivní zdi, tvořené směsí hlíny, kamínků a slámy, mají za úkol uchovávat teplo uvnitř, nikoliv izolovat před ním stavbu zvenčí. Z kamene vyzděná spodní podlaží sloužila jako stáje a sklady, zatímco kuchyně a obytné místnosti byly umístěné ve vyšších polohách. Ploché střechy nesou prostorné terasy. V nárožních věžích se nalézají malé komůrky, využívané snad jako strážnice nebo zbrojnice. Přestože bylo ve vesnici v provozu několik mešit, netyčí se nad ní ani jeden minaret.
Večeře a nocleh ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Marrákeši.
Čtvrtek 26. března
Pod nejvyšší vrcholy Atlasu
Snídaně v hotelu v Marrákeši, poté odjezd na jih, k horskému masivu Tubkal, nejvyššímu pásmu Vysokého Atlasu.
Asni (1160 m n. m.) je východiskem horských túr na vrcholky a do průsmyků Tamatert a Mzic. Z přilehlého údolí se otevírají spektakulární pohledy na nejvyšší horu Maroka, Džebel Tubkal (4165 m n. m.; současně nejvyšší vrchol severní Afriky). Pod rozeklanými štíty velehor se v nižších polohách rozkládají mandlové a třešňové sady mezi terasovitými políčky.
Mulaj Brahim představuje jedno ze svatých měst marockých muslimů. Každoročně sem směřují davy zbožných poutníků, kteří se u hrobu stejnojmenného marabuta (svatého muže) modlí za uzdravení, případně za úspěšné zplození a zrození potomků. Uctívání hrobů muslimských „světců“, které se v Maghrebu datuje už od 15. století, je silnou tradicí, která stojí v protikladu k závazným naučením islámu.
Náhorní plošina Kik, „Marocké Švýcarsko“ je pozoruhodná, dosud jen málo turistifikovaná oblast, obklopená štíty Vysokého Atlasu a osídlená vesnicemi s kamennými domy, mezi nimiž se pasou stáda ovcí, koz a oslů. Cesta zpět vede podél scénicky položené přehrady Lalla Takerkust, vybudované za francouzského protektorátu. Dnes je to jedno z mondénních letovisek v okolí Marrákeše.
Večeře a nocleh ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Marrákeši.
Marrákeš je centrem jižního Maroka a jedním ze čtyř marockých královských měst. Jeho předchůdcem byl vojenský tábor, který zde založil v roce 1065 Abú Bakr z dynastie Almorávidů. Město se rozvíjelo i poté, co jej roku 1147 dobyl almohadský chalífa Abd el Mumen. Další islámské dynastie obohatily Marrákeš o pozoruhodná architektonická díla; reprezentativní budovy v evropském stylu zde byly vystavěny během francouzského protektorátu. Na přelomu 60. a 70. let 20. století proslulo město jako centrum hnutí hippies.
Pátek 27. března
Tržiště, paláce a medresy města Marrákeše
Snídaně v hotelu v Marrákeši. Poté celodenní prohlídka Marrákeše. Historické jádro města, medina, charakteristické svými okrovými fasádami, se dělí na severní část, v níž jsou soustředěna také tržiště (súky), a na část jižní zvanou Kasba. Zhruba v polovině mezi nimi leží trojúhelníkové náměstí Džema el Fna, centrum společenského života Marrákeše, považované za jedno z nejzajímavějších míst v celém Maroku. V blízkosti se tyčí monumentální minaret mešityKutubija z almohadské doby.
Mezi nejzajímavější památky severní Mediny (a současně celého Maghrebu) náleží pozůstatky komplexu rituálních lázní Kubba Barudžin (kolem 1120), skvost islámské architektury pozdně almorávidské epochy. Stavba představuje unikátní ukázku přechodného stylu mezi umájjovským uměním Andalusie a maurským slohem. Rovněž blízká Ben Jussufova medresa (islámské náboženské učiliště), založená v polovině 14. století a bohatě zdobená mramorem, keramickými obklady a vyřezávaným cedrovým dřevem, je skutečnou ikonou andalusko-arabské architektury.
Hradby kolem jižní části Mediny prostupuje několik okázalých bran, z nichž za nejkrásnější se považuje kamenná Báb Agnau (konec 12. stol.), s působivou ornamentální výzdobou a citáty z Koránu v kúfickém kaligrafickém písmu. Součástí památkové zóny je dále Mešita Kasba, původem z 12. století, přestavěná v 16. a znovu v 18. století. V její někdejší zahradě se nalézají hroby členů sádijské dynastie (konec 16. století). Dokonale vytříbená, harmonická architektura založená na promyšlené kombinaci výzdobných prvků a použitých materiálů (kamene, dřeva, štuku a keramiky) patří k vrcholům maghrebského umění. Pro svou „andaluskou“ eleganci a vytříbenost jsou tato mauzolea srovnávána se Lvím nádvořím paláce v Granadě, které je ovšem o tři staletí starší.
Palác Bahia pochází z konce 19. století a představuje skvělou ukázku pozdního andalusko-maurského stylu. Byl původně vybudován pro alawitského prince, který sídlil v Marrákeši jako vezír, později sloužil jako rezidence francouzského správce protektorátu, maršála Lyauteye. Přestože vybavení není většinou původní, dává palác dobrou představu o uspořádání typického marockého rijádu, stavebního komplexu soustředěného kolem vnitřních nádvoří a zahrad. Současná expozice zajímavě přibližuje život marocké společenské elity v minulosti.
Západně od městského jádra se rozkládá zahrada Menara, vybudovaná již za Almohadů a do dnešní podoby uvedená za vlády alawitského sultána Mohammeda Ben Abd er Rahmana ve druhé polovině 19. století. Z původní
Večeře a nocleh v hotelu v Marrákeši. Pro zájemce možnost večerního výletu na náměstí Džema el Fna a zpět do hotelu (platba v hotovosti na místě, cena dle počtu zájemců).
Večeře a nocleh v hotelu v Marrákeši.
Sobota 28. března
Odlet do Prahy
Po snídani v hotelu v Marrákeši transfer na letiště. Odlet ve 14:05 hod přes Paříž. Předpokládaný přílet do Prahy ve 22:40 hodin.
Cena 48 590 Kč pro členy Uměleckého klubu, Klubu přátel GHMP, Klubu přátel Stavitelů katedrál a Klubu Academia a cena 49 680 Kč pro ostatní zájemce zahrnuje letenku včetně tax do Marrákeše a zpět pravidelnou linkou letecké společnosti AIR France. (V ceně letenky 1 zavazadlo do 30kg k odbavení do nákladového prostoru, jedno příruční zavazadlo do 8kg nepřesahující rozměry 56 x 45 x 25 cm, odbavení na odbavovací přepážce a základní studené nápoje během letu.); veškeré náklady spojené s autobusovou přepravou v Maroku; marockého průvodce po celou dobu zájezdu; místní průvodce v Essaouiře, Agadiru a Marrákeši; 1x ubytování s polopenzí ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Essaouiře; 1x ubytování s polopenzí ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Agadiru; 1x ubytování s polopenzí ve tří nebo čtyřhvězdičkovém hotelu v Tafraouts; 1x ubytování s polopenzí ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Zagoře; 1x ubytování s polopenzí ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Tinghiru; 1x ubytování s polopenzí ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Boumalne de Dades a 3x ubytování s polopenzí ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Marrákeši. Vždy pokoj pro 2 osoby s koupelnou a WC. Příplatek za jednolůžkový pokoj činí 6 330 Kč.
Dále je v ceně zahrnuto zdravotní a cestovní pojištění, místní taxy, výklad historika umění, osobní audio-guide systém a následující vstupy: Marrakech: Bahia Palace, Saadian Tombs, Ben Youssef Medersa & Qubba Baroudiyine Ouarzazate: Kasbah Taourit.
Pojištění storna zájezdu lze sjednat za 1 340 Kč. Další vstupné je nutno uhradit z vlastních prostředků (doporučená částka včetně osobní útraty je 300 EUR). Cena nezahrnuje náklady na místní MHD. Částku na spropitné za služby ve výši 100 EUR vybere průvodce od účastníků při srazu na letišti. Zájezd je koncipován pro maximální počet 30 klientů.
